Tell me what you want to hear

18. srpna 2011 v 1:46 | Kuželka0070 |  Stalo se..
Jak bylo řečeno, jsem zpátky i s článkem. Sice tu oxiduji již delší dobu, ale vůbec nic se mi nechce dělat. Ani psát. A protože se plánuje, že si opět zabalím na týden své zavazadlo, musím už konečně napsat. Aspoň něco..

Počasí tenhle rok vůbec nevychází. Jaké krásné plány jsem to měla a jak mi je to ošklivé počasí všechny zhatilo. Očekávala jsem spoustu fotek, ale v dešti a bahnu se toho moc dělat nedá. Ne, nebudu fotit pády ani zápas s bahnem. To mám sama co dělat.

Čeká na mě knihovna, následně balení nejnutnějších věcí, nic nedělání, nadávání na svou neschopnost začít dělat něco do školy (komu by se ale chtělo, že?) a ještě jednou - nic nedělání. Ono se toho přes den objeví ale tolik, že nebudu vědět, kde mi hlava stojí. To mi připomíná, že mám rozpracované dva nápady, nejvyšší čas se do nich pustit.



Co jsem vůbec za ty dva týdny, které tu již oxiduji i redukuji, dělala? Stihla jsem kino, koupila si pár nutných věcí, zažila "krátkodobý růst" zubu moudrosti, kdy jsem vypadala jak Frankensteinova sestra s dvakrát tak velkou tváří a obrovskou boulí, která bolela jak čert (což je zajímavé, jak může čert bolet?) a též jsem byla vystavená určitým problémům, které svůj výsledek teprve časem odhalí.

Nemůžu věřit, že prázdniny jsou téměř pryč. Vždyť teprve včera jakoby začaly! Navíc zažívám tvůrčí krizi. No, tvůrčí. Tvůrčí z určitého pohledu. Není co psát, ani fotit. Za to nápadů na práci s počítačem mám v poslední době hodně. Patlanice s hudbou sem, matlanice s obrázky tam.

Též jsem objevila zarážející fakt. Stárnu. Ne, že bych to už nevěděla.. Ale nikdy mi nikdo v životě netipoval víc, než mi je. Až teď, poslední rok. Za půl roku minimálně pět lidí. Je to pro mě něco úplně nového, nejsem na to zvyklá. Osobně bych si tipovala jiný věk, kdybych se viděla. Neměřím dva metry, nenosím dvoumetrové podpatky, nenosím tunu mejkapu, nemám potřebu se dělat starší a snad to ani nedělám. (Budu se muset příště těch lidí zeptat, na kolik mě tedy tipují. A vůbec... Na kolik mě tipujete vy, kteří mě neznáte, podle stylu a typu psaní?) Je to strašné jak ten čas letí. Ještě nedávno jsem chodila do školky a teď? Brr.

...

Doufám, že počasí vyjde a já odjedu. Snad ještě rostou houby. Zvláštní, jak lezení do nebezpečných strání pro houby velikosti XXL dokáže člověka uklidnit. Člověka jako já. Výlet mimo civilizaci na čerstvý vzduch nikdy neuškodí. Měli byste mne vidět jak jsem vždycky šťastná, když najdu nějakou houbu. Nejradši hledám hříbky a dávám jim jména. Ano, jsem možná blázen, ale baví mě to :). Tam mám čas na všechno. Odříznutá od světa, naprostý klid.

Houby, houby, houby a opět. Houby. Pár hodin v lese a máte vystaráno.
A nakonec si ke komentáři můžete pustit hudbu níže.
OneRepublic - Waking Up
z alba Waking Up (2009)

Jedna z mých velice oblíbených.
Miluji ten konec (přibližně od 3:20), mohu ho poslouchat pořád dokola a dokola..

We're waking up, we're waking up. And right on time..

K.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nobody Nobody | Web | 22. srpna 2011 v 9:16 | Reagovat

Vůůůbec tě neznám a podle stylu psaní bych ti typovala asi tak embrio ve třetím týdnu těhotenství. :D Né, vtip.

Fíha! Tolik hřibů jsem asi ještě neviděla. To není fér, ty se tady sprostě vytahuješ! :-D

2 Kuželka0070 Kuželka0070 | 30. srpna 2011 v 0:25 | Reagovat

[1]: Co bys čekala od embria ve třetím týdnu těhotenství? :P Musela jsem nějak reagovat na všechny ty články a fotky plné hub :D Jo, to byly časy :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
16. 2. 2009 - ?